Pravda. Když jsem naposledny končila s blogem říkala jsem si, že už nechci zakládat nový. No a teď jsem tady zase. Jak k tomu došlo? Sama pořádně nevím. V hlavě mi neustále krouží plno myšlenek a já zatím nepřišla na lepší místo, kde bych je mohla vypustit na veřejnost. Nezáleží mi na tom, jakou budu mít návštěvnost. Chtěla bych jen, aby sem ráda chodila skupinka lidí se stejným názorem na věc.

Každý začátak je těžký a to zřejmě bude platit i tady. Od dob mého posledního blogu (který byl mimochodem na stejné adrese) uplynula přece jen už nějaká doba a já už leccos pozapomněla. Doufám, že se do toho zase brzo dostanu. Když teď tak přemýšlím nad tím, co bylo, zjišťuju, že mi blog docela chyběl. Neměla jsem kam psát, co si myslím, protože z "Můj milý deníčku" už jsem trochu vyrostla. :)

Nevím, jestli budu blogovat měsíc, nebo rok, ale z nutnosti to za žádnou cenu dělat nebudu. Nemělo by to cenu. Nebavilo by to vás, ani mě. :) Zatím je to tady trochu provizorní, musím si tady udělat nějaký systém. Doufám, že to stihnu brzy.

A co tady můžete očekávat? (Doufám, že jsem to se slovem "očekávat" krapet nepřepískla.) Ráda bych se vám svěřovala s tím co cítím a jak vidím věci já. Zřejmě mě během roku párkrát přepadne slečna múza, takže tu můžete čekat i pár ne přehnaně dlouhých povídek nebo příběhů. Taky bych vám chtěla ukázat, jak to "slyším já". To znamená, jakou mám rada hudbu. :) Budu ráda, když se vám tady bude líbit. No a pokud ne, tak se nedá nic dělat. Takže vzhůru.....dolů. :)